Máte spočítány vaše osobní náklady?
Podstatnou složkou vaší ceny jsou výrobní náklady, to je jasné. Máte ale započteny skutečně všechny náklady? Velice často se ve finanční části podnikatelských plánů objevuje jedna zásadní chyba. Nefiguruje v něm odměna pro samotného podnikatele, ačkoliv plán předpokládá jeho full time nasazení. V případě, že jste běžný smrtelník s bydlením, rodinou, kamarády a sem tam nějakým výletem či dovolenou, máte celou řadu osobních nákladů, které budete muset svým podnikáním pokrýt. Z tohoto důvodu by úvahy o ceně vaší práce měly začít tím, že si řeknete, kolik peněz potřebujete vydělat na svůj běžný osobní provoz, abyste si mohli dovolit standard, na který jste zvyklí. Tím pádem zjistíte, kolik vám podnikání musí minimálně vydělat na vaše osobní náklady a tuto částku pak musíte promítnout do svých kalkulací.
Dále byste neměli zapomenout, že podnikání obnáší spoustu “nevýdělečných” aktivit, jako je papírování, shánění zákazníků, domlouvání zakázek a vaše vzdělávání, ale třeba i přemýšlení nad tím co dál. Velmi snadno se stane, že zjistíte, že tyto podpůrné aktivity vám spolknou čtvrtinu, ale klidně i třetinu vašeho pracovního času. Zároveň je to čas, který vám přímo nikdo nezaplatí. A když už jsme u toho nevýdělečného času, asi by bylo fajn, pokud byste si mohli občas udělat volno. Anebo může, nedej Bože, přijít nějaká nemoc. Jenomže jako OSVČ nebudete při potulování se po pláži nebo ležení v posteli pracovat na zakázkách a tím pádem ani generovat peníze. Osobní náklady vám ale poběží …
Stačí vám 100 Kč na hodinu?
Podívejme se na příkladu, jak to bude vypadat s příjmem živnostníka při různých hodinových sazbách. Pro jednoduchost uvažujme OSVČ, která má podnikání jako hlavní činnost a uplatňuje 60% nákladový paušál. Tato OSVČ nemá žádné další produkční náklady. Jinými slovy, všechno co vydělá, jí zůstane, což je v reálném podnikání spíše z kategorie sci-fi.
Pojďme počítat. Při pohledu do plánovacího kalendáře lehce zjistíme, že rok 2019 má 261 pracovních dnů (včetně svátků). Pokud budeme uvažovat běžnou pracovní dobu 8 hodin, bude mít naše OSVČ k dispozici 261*8 = 2 088 pracovních hodin. Zhruba čtvrtinu jí vezme administrativa a věci okolo podnikání. Zbývá tedy 1 566 hodin. Pokud by chtěla mít dovolenou jako řadový zaměstnanec, to je 4 týdny, pak se její pracovní čas smrskne o dalších 160 hodin na 1 406 hodin. V letošním roce nás čeká 10 státních svátků, které připadají na pracovní den. To je dalších -80 hodin, takže dostaneme 1 326 hodin, se kterými budeme počítat dál. (Můžete namítnout, že budete pracovat i ve svátky. To je pravda, nicméně v mnoha případech narazíte na to, že vaši zákazníci ve svátcích nepracují). Dále předpokládejme, že naše OSVČ bude zdravá jako řípa, případné chřipky řeší buďto přechozením, nebo v rámci své “dovolené”.
Zkusme si k tomu do tabulky doplnit různé hodinové sazby:
| Hodinová sazba | Celkový příjem za rok (1 326 hodin práce) |
| 100 Kč | 132 600 |
| 200 Kč | 265 200 |
| 300 Kč | 397 800 |
| 400 Kč | 530 400 |
Tohle ale není výdělek, který má naše OSVČ k dispozici. Protože podniká na hlavní činnost, bude se ještě muset podělit se státem. Rozšíříme proto naši tabulku o další sloupce:
| Hodinová sazba | Příjem za 1 326 hodin práce | Daň z příjmu při uplatnění 60% nákladů | Sociální a zdravotní pojištění | Zbývá k dispozici |
| 100 Kč | 132 600 | 0 | 26 263 + 24 283 | 82 054 |
| 200 Kč | 265 200 | 0 | 26 263 + 24 283 | 214 654 |
| 300 Kč | 397 800 | 0 | 26 263 + 24 283 | 347 254 |
| 400 Kč | 530 400 | 7 800 | 30 976 + 24 283 | 475 141 |
Zda částka ve sloupečku “Zbývá k dispozici” bude naší OSVČ stačit k živobytí už pak záleží na jejím životním standardu a dalších životních a výrobních nákladech. Z nich bychom rádi vypíchli jeden, který se týká nás všech, a to je stáří. Všichni stárneme a dříve či později nás čeká penze. A protože spoléhat se čistě na státní důchod není asi nejlepší nápad, je dobré dát si něco z vydělaných peněz stranou na stáří. Že se tím zmenší částka, která naší OSVČ zůstane pro osobní spotřebu, asi není potřeba připomínat.
Co s tím?
Pokud byste čísla v tabulkách chtěli posunout směrem vzhůru, máte jen tři možnosti. Buďto se vám podaří změnit poměr placeného a neplaceného času, případně se rozhodnete pracovat více než 170 hodin měsíčně, nebo budete prodávat své služby za vyšší cenu. Asi se shodneme, že cílem podnikání není pracovat 24 hodin denně. Krátkodobě své pracovní nasazení můžete zvýšit a trávit prací více času (což je typické zejména ve fázi rozjezdu firmy). Dlouhodobě je to ale neudržitelný stav, ať už z hlediska vašeho zdraví a psychické pohody, stejně tak i s ohledem na vaše blízké. Mnohem lepší je tedy uvažovat směrem nastavení dobré ceny, a to hned od začátku vašeho podnikání. Každá případná sleva z této ceny pak musí být investice. Přesně vykalkulovaný a vnitřně zdůvodněný krok, který by vám do budoucna měl přinést více, než vás sleva stála.
Ještě jedna poznámka, častá strategie začínajících podnikatelů je, že si řeknou, že nízkou cenu budou držet jenom ze začátku, aby přilákali zákazníky a poté zdraží. Zdražování není zas až tak jednoduché. Je s ním mimo jiné spojena celá řada negativních emocí na straně stávajících zákazníků. I proto je lepší mít fér cenu hned od začátku.
Jste opravdu drazí?
V prvé řadě je potřeba si na rovinu zhodnotit, zda je to, co nabízíte, v něčem unikátní a jak velkou přidanou hodnotu má vaše práce pro zákazníka. Platí jednoduché pravidlo - pokud vaše práce nepřinese zákazníkovi vyšší užitek, než je její cena, jednoduše se mu nevyplatí dát vám zakázku.
Další faktor, který je dobré mít na paměti, je, že ani zaměstnanci nepracují za 100 korun na hodinu. Do hry u nich vstupuje superhrubá mzda, pracovní pomůcky, náklady spojené s vybavením pracoviště (např. teplo a další energie), školení, dovolené a celá řada dalších nákladových položek. Je proto dobré mít přehled i o tom, jak se pohybují skutečné náklady na zaměstnance ve vašem oboru. Sami tak často zjistíte, že i s vaší vyšší cenou jste pořád hodně konkurenceschopní.
Pro Nastartujte se napsal iPodnikatel.cz.