My ženy toho často zvládáme opravdu hodně. Práci, rodinu, vztahy, péči o druhé. Jen prostor pro nás samotné se mezi tím vším snadno ztratí. A právě proto vznikl Krok po kroku.
Krok po kroku je roční sebepoznávací proces pro ženy, které chtějí lépe rozumět samy sobě a pravidelně si na sebe udělat prostor i uprostřed každodenních povinností. Každý měsíc otevírá nové téma – od zpomalení, emocí a vztahů až po hranice, vlastní hodnotu, vzorce chování nebo životní směr. Ženu během roku provází více než 1000 otázek, praktické aktivity a psychologické techniky, audionahrávky, deník i podpůrné materiály pro chvíle, kdy potřebuje pomoc s emocemi, rozhodováním nebo vlastní hodnotou.
Prostor pro tebe. Rok pro sebe.
O projektu
Krok po kroku je navržený jako roční proces, který ženu postupně provází různými oblastmi jejího života. Celý rok je rozdělen do 12 tematických měsíců. Jednotlivá témata na sebe navazují a umožňují jít postupně více do hloubky.
Každý měsíc žena otevře novou obálku s tématem a aktivitami. Součástí jsou také denní otázky – celkem jich během roku projde více než 1000. Nemusí však nic „poctivě odpracovat“. Každý měsíc obsahuje otázky na 28 dní, aby zůstal prostor pro život, vynechání i návrat. Otázku, na kterou zrovna nechce nebo nemůže odpovědět, si může odložit do obálky Na později. Psaní doplňují praktické techniky vycházející z psychologických poznatků, vedené audionahrávky, deník a prostor „Moje kroky“, kam si žena během roku zaznamenává to, co zjistí, že jí pomáhá. Součástí jsou také podpůrné materiály, které nejsou vázané na konkrétní měsíc. Žena po nich může sáhnout ve chvíli, kdy jsou emoce příliš silné, potřebuje se v něčem rozhodnout nebo chce podpořit vlastní sebehodnotu.
Krok po kroku tak nesází na jednorázovou motivaci ani na tlak na změnu. Vytváří strukturu, díky které se sebepoznání může stát přirozenou součástí běžného života.
Po roce by žena měla mít především lepší představu o sobě samé – o tom, co potřebuje, co jí pomáhá, kde má své hranice, jaké vzorce se v jejím životě opakují nebo kam chce dál směřovat. Zůstává jí také vlastní mapa podpory „Moje kroky“, do které může nahlédnout třeba ve chvíli, kdy jí není dobře, neví si rady nebo potřebuje sama sebe podpořit. Může si v ní připomenout konkrétní věci, které během roku sama vyzkoušela a zjistila, že jí pomáhají. Zůstává jí také deník plný osobních zápisků, techniky, ke kterým se může vracet, a podpůrné materiály využitelné i po skončení celého procesu. Cílem přitom není, aby za rok měla všechno „vyřešené“, ale aby se v sobě lépe orientovala a měla více možností, jak se sebou a svými potřebami pracovat i dál.