K ochraně podnikatelského záměru
V prvé řadě je třeba myslet na to, že aby byl potenciální investor ochotný do projektu vložit své finance, budete mu muset prozradit svůj cenný nápad. Na místě je zde uzavření smlouvy o mlčenlivosti (tzv. NDA – non-disclosure agreement), která investorovi zabrání poskytnuté informace vynášet či jinak zneužít, ale také Vám dává možnost dát najevo, které informace považujete za důvěrné, a upozornit tak na riziko vzniku škody v případě jejich šíření. NDA s Vámi však bude investor pravděpodobně ochotný podepsat až poté, co mu svůj byznys plán sdělíte alespoň v hrubých obrysech. I ze strategického hlediska může být výhodnější s požadavkem podepsání NDA počkat do chvíle, kdy se dostanete ke sdělování detailnějších a citlivějších informací, než vystartovat na investora s požadavky na právní závazky ve chvíli, kdy ještě neví, zda ho projekt bude vůbec zajímat. Jelikož je při porušení mlčenlivosti často složité vyčíslit či prokázat vznik způsobené škody, nabízí se sjednání smluvní pokuty. V případném sporu potom není podstatné, zda skutečně došlo ke vzniku škody, ale pouze, zda došlo k porušení smluvní povinnosti. NDA by tedy měla obsahovat definici Vašeho projektu, jasné a konkrétní vymezení důvěrných informací (např. technické, dobu, po kterou trvá povinnost mlčenlivosti, určení osob, kterým mohou být informace zpřístupněny a standardně sjednání smluvní pokuty.
Další možnost ochrany samotného nápadu zhmotněného např. prototypem výrobku představují formy ochrany práv z duševního vlastnictví. O těch se dočtete více v článku Jak svůj nápad na start-up ochránit.
Smlouva o tiché společnosti – jednoduché řešení
K založení právního vztahu s investorem je možné použít smlouvu o tiché společnosti upravenou v §§ 2747 – 2755 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Kromě čistě finančních záležitostí se jejím prostřednictvím dá upravit spousta dalších vzájemných práv a povinností obchodní povahy. Přestože je možné ji uzavřít ústně, nelze než doporučit dodržet raději písemnou formu, aby se předešlo případným sporům ohledně obsahu smlouvy. Hlavní výhodou je, že není zapotřebí zakládat zvláštní obchodní korporaci za účelem vymezení práv a povinností, např. podílu na zisku. Sepjetí investora se start-upem je mnohem volnější. Smlouvou o tiché společnosti se tichý společník (investor) zavazuje k vkladu, kterým se bude podílet po celou dobu trvání tiché společnosti (tj. dokud nedojde k zániku smluvního vztahu mezi start-upem a investorem) na výsledcích podnikání podnikatele, a podnikatel se zavazuje platit tichému společníkovi podíl na zisku. Vklad nemusí spočívat pouze v poskytnutí finančních prostředků, může se jednat o jakoukoli movitou věc, nemovitost, ke které potom vznikne start-upu užívací a požívací právo, o předání kontaktů či poskytnutí licence apod. Tichý společník může po celou dobu zůstat v anonymitě ve vztahu k veřejnosti. Ze všech právních skutečností vzniklých z podnikání je zavázán jen podnikatel. Pokud je ale jméno tichého společníka uvedeno v obchodní firmě (v názvu start-upu) nebo pokud prohlásí osobě, se kterou podnikatel jedná o uzavření smlouvy, že podnikají společně, vzniká mu ručitelská povinnost za závazky z podnikání start-upu.
Několik rad na závěr
Je třeba mít na paměti, že ve smlouvě nestačí vymezit práva a povinnosti, ale aby byla smlouva funkční, je zapotřebí také stanovit případné sankce za nesplnění povinnosti.
Dále je nutné myslet na předpokládaný budoucí růst a s ohledem na něj vhodně definovat majetkovou strukturu. Zde je vhodné připomenout některé výhody využití institutu tiché společnosti. Odpadá zde problematika poměrů v obchodní korporaci, tichý společník nemá právo se přímo účastnit na obchodním vedení společnosti a jeho podíl na zisku nemusí být odvozen od poměru investice k základnímu kapitálu, který se v průběhu doby může zvyšovat či snižovat. Podíly na projektu ve smyslu podílů ve společnosti lze vymezit i smlouvou o spolupráci, která nepředstavuje samostatný smluvní typ zvlášť upravený občanským zákoníkem a poskytuje proto maximální volnost z hlediska svého obsahu.
Autor: Mgr. Iveta Koubková, advokátka CEE Attorneys Tomíček Legal www.ceeattorneys.com