Spolupráce celý proces uvádění start-upového nápadu k životu zpravidla zkvalitní a zrychlí a také pomůže zamezit spoustě chyb. Přečtěte si několik rad, jak svůj nápad ochránit, abyste se o něj nemuseli zbytečně strachovat. Nejdříve si řekneme, jak se chránit ve styku s potenciálními investory a jinými spolupracovníky, poté, jak svůj nápad chránit vůči všem ostatním a nakonec jakým způsobem je možné práva k nápadu někomu poskytnout.
1. Smlouva o mlčenlivosti
K uvedení start-upu k životu budete nejspíš potřebovat investora, který ve Vašem nápadu spatří potenciál a rozhodne se jej podpořit. Aby byl ale potenciální investor ochotný do projektu vložit své finance, budete mu muset nápad popsat. Na místě je zde uzavření smlouvy o mlčenlivosti (tzv. NDA neboli non-disclosure agreement), která investorovi zabrání poskytnuté informace vynášet či jinak zneužít. NDA s Vámi však bude investor pravděpodobně ochotný podepsat až poté, co mu svůj byznys plán sdělíte alespoň v hrubých obrysech. I ze strategického hlediska může být výhodnější s požadavkem podepsání NDA počkat do chvíle, kdy se dostanete ke sdělování detailnějších a citlivějších informací, než vystartovat na investora s požadavky na právní závazky ve chvíli, kdy ještě neví, zda ho projekt vůbec zajímá. Jelikož je při porušení mlčenlivosti často složité vyjádřit či dokázat způsobenou škodu, nabízí se sjednání smluvní pokuty. Pokud bude sjednána smluvní pokuta, tak v případném sporu není podstatné, zda skutečně došlo ke vzniku škody, ale pouze, zda došlo k porušení smluvní povinnosti. NDA by tedy měla obsahovat definici Vašeho projektu, jasné a konkrétní vymezení důvěrných informací (např. informace technické a obchodní povahy či veškeré veřejně nedostupné informace), dobu, po kterou trvá povinnost mlčenlivosti, určení osob, kterým mohou být informace zpřístupněny a standardně sjednání smluvní pokuty.
2. Ochrana práv duševního vlastnictví
Ochrany nápadu, jež působí vůči všem, představují formy ochrany duševního vlastnictví. Předměty duševní vlastnictví lze dělit na průmyslová práva (vynálezy, ochranné známky, průmyslové vzory, označení původu apod.) a autorská práva podle autorského zákona (tj. především umělecká díla, ale také např. software nebo kartografické dílo). Mezi práva duševního vlastnictví se někdy řadí i další nehmotné statky jako je obchodní tajemství, know-how, obchodní strategie apod.
Průmyslová práva (na rozdíl od těch autorských) je vždy třeba formálně zapsat do příslušného veřejného rejstříku, aby vznikla jejich právní ochrana. Zápis se provádí na návrh, který je možné podat:
a) pro národní ochranu u Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV), nebo
b) pro evropskou ochranu u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), pokud jde o průmyslový vzor či ochrannou známku, nebo u Evropského patentového úřadu (EPO), pokud jde o patent.
2.1. Patenty
Původce vynálezu může za účelem jeho ochrany podat patentovou přihlášku. Vynálezem se rozumí nehmotný statek, který je nový (tzn., že nesmí být před podáním přihlášky zveřejněn), je výsledkem vynálezecké činnosti a je průmyslově využitelný. Nelze patentovat samotný nápad, vědeckou teorii, matematickou metodu či estetické výtvory. Složitější situace je ohledně softwaru, neboť některé státy uznávají jejich patentovatelnost (např. USA či Japonsko) a jiné ne (např. Indie). Co se týče Evropy, tak platí, že samotný software nelze chránit patenty, ovšem např. EPO umožňuje patentovat vynález, který je na počítačích realizován pomocí softwaru (např. systém zpracování dat).
Přihlašovatel může být zastoupen zástupcem či specializovaným patentovým zástupcem, což je vzhledem ke složitosti přihlašování patentů a patentového řízení rozhodně žádoucí. Zákon pak přímo vyžaduje, aby byl vynález v přihlášce vysvětlen tak jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit. Přihláška vynálezu bude tedy obvykle obsahovat informace o oblasti techniky, dosavadním stavu techniky, podstatě vynálezu, výkresy, příklady provedení vynálezu a informace o průmyslové využitelnosti. Důležitou částí přihlášky jsou patentové nároky, které jednoznačně vymezují rozsah ochrany vyplývající z patentu. Po podání přihlášky vzniká přihlašovateli právo přednosti. V případě udělení patentu tak už nikomu nemůže být přiznána ochrana na stejný vynález přihlášený později. Patent udělený v České republice je platný po dobu 20 let od podání přihlášky. Vzor přihlášky i návod k jejímu vyplnění lze nalézt na webových stránkách ÚPV. Vedle národní patentové přihlášky lze podat i evropskou či mezinárodní přihlášku podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT).
2.2. Průmyslové vzory
Průmyslovým vzorem lze chránit designérská řešení výrobků, tzn. jejich vizuální složku spočívající např. ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálu. Lze je zapsat na základě přihlášky dostupné na stránkách ÚPV. Důležitou přílohou přihlášky je potom vyobrazení průmyslového vzoru, které dává jasnou představu o vzhledu výrobku. Ochrana zapsaného průmyslového vzoru pak trvá 5 let od podání přihlášky, přičemž tato ochrana může být opakovaně prodloužena, a to vždy o dalších 5 let, až na celkovou dobu 25 let.
3. Licence
Pokud už se s někým dohodnete na tom, že mu svůj nápad za určitých podmínek poskytnete, tak s ním budete zpravidla uzavírat licenční smlouvu. Licenční smlouvou umožníte třetí straně užívat předmět duševního vlastnictví, ale i nadále zůstanete jeho vlastníkem. Licence se dělí na exkluzivní (výhradní), kdy nabyvatel má výlučné právo předmět průmyslového vlastnictví užívat, a neexkluzivní (nevýhradní), kdy vlastník práv může poskytnout licenci více nabyvatelům. Výhradní licence musí mít vždy písemnou podobu, jinak by byla neplatná.
Licenci je vhodné poskytnout mimo jiné tzv. salesmanovi, tedy člověku, který start-upový nápad prezentuje potenciálním investorům. Dále je nutné v licenční smlouvě vždy ohlídat, aby obsahovala zejména časový a teritoriální rozsah licence, způsob užití předmětu duševního vlastnictví, ustanovení, zda nabyvatel licence je oprávněn licenci poskytnout dalším osobám (udělit tzv. sublicenci) a obvyklé je rovněž množstevní omezení, na něž se licence uděluje (např. na výrobu 1000 kusů výrobku).
Autor: Mgr. Iveta Koubková, advokátka CEE Attorneys Tomíček Legal www.ceeattorneys.com