Pak je tady ale ještě ta druhá strana mince - administrativní a byrokratické povinnosti spojené se startem podnikání, které začínajícímu podnikateli dělají ze života peklo nebo je to pro ně minimálně pěkný „opruz“. Přitom to není ani tak složité ani tak otravné, když víte, co je všechno třeba a jak si to maximálně usnadnit. Prozradíme vám to.
Aby se podnikatelský záměr, všechny vize a ideály mohly vůbec proměnit ve skutečnost, je třeba projít několika administrativními úkony, které ze snů vytvoří realitu. Málo komu se chce hledat na internetu informace o tom, co vše musí zařídit, na které úřady zajít a kde všude se přihlásit. A ani se vám chtít nemusí. Právě zde vám totiž naservírujeme kompletní seznam toho, na co by se při začátku podnikání nemělo zapomenout.
1. Založení živnosti na živnostenském úřadě
Každé podnikání začíná na živnostenském úřadě. Začínající podnikatel by tak měl v první řadě navštívit živnostenský úřad a tam vyplnit Jednotný registrační formulář. Tento formulář se stane přítelem nejednoho podnikatele a to právě proto, že ušetří nekonečné běhání po dalších úřadech.
Dále je potřeba vybrat požadovaný typ živnosti (a případně doložit potřebné doklady o odborné způsobilosti u jiného typu živnosti než u živnosti volné) a zaplatit 1 000 Kč za správní poplatek.
Aby se živnost mohla provozovat, musí mít nějaké sídlo. Bude se o něm mluvit jako o místu podnikání. Většina živnostníků si jako místo podnikání vybere své trvalé bydliště. Úřad bude chtít vidět písemný souhlas majitele budovy, pokud jím nejste vy sami, s podnikáním na této adrese. Proto je dobré si vše vyřídit s majitelem nemovitosti předem a jít na Živnostenský úřad už s podepsaným souhlasem. Po vyřešení těchto náležitostí vám úřad vydá identifikační číslo (IČ) a výpis z živnostenského rejstříku, pak můžete směle začít podnikat (prodávat své produkty).
2. Sociální a zdravotní pojištění
Vyplněním Jednotného registračního formuláře na živnostenském úřadě se zároveň registrujete jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) na Okresní Správě Sociálního Zabezpečení (OSSZ) i na své zdravotní pojišťovně.
Sociální pojištění se platí formou měsíčních záloh. Informace o tom, kdy, kam a jak platit zálohy vám oznámí vaše OSSZ. Výše záloh se odvíjí od toho, zda je podnikání vaším hlavním příjmem, tedy denním chlebem, nebo ho provozujete pouze jako vedlejší činnost (tj. jste zároveň v pracovním poměru nebo například pobíráte rodičovský příspěvek).
- OSVČ jako hlavní činnost: minimální výše záloh pro rok 2017 je 2 061 Kč
- OSVČ jako vedlejší činnost: minimální výše záloh pro rok 2017 je 825 Kč
Pro OSVČ vedlejší platí, že pokud začínáte podnikat, první rok nemusíte platit žádné zálohy. Pojistné se podle výše dosaženého příjmu dopočítá zpětně za ty měsíce, ve kterých byl realizován nějaký příjem. Navíc, pokud je jejich rozdíl mezi příjmy a výdaji nižší než 67 756 Kč za rok, OSVČ podnikající na vedlejší činnost nemusí platit sociální pojištění vůbec, což je příjemné.
Také zdravotní pojištění je pro podnikatele povinné. Spojte se se svou pojišťovnou a zažádejte si tam o číslo účtu, kam budete odvádět zálohy.
- Měsíční výše záloh je stanovena v roce 2017 na 1 906 Kč a platí pro ty, kteří provozují svoji živnost jako hlavní činnost.
Pro OSVČ vedlejší, za které platí zdravotní pojištění někdo jiný (zaměstnavatel, stát) platí to samé, co u sociálního pojištění.
Často se začínající podnikatelé mýlí v tom, že se domnívají, že je pro ně povinná i platba nemocenského pojištění. To ale není pravda. Z tohoto pojištění jsou vypláceny dávky v nemoci a peněžitá pomoc v mateřství a pro podnikatele (hlavní ani vedlejší) povinné není. Minimální měsíční výše nemocenského pojištění je 115 Kč a platí se také OSSZ, ale na jiný účet, než na který se odvádí sociální pojištění. Každý podnikatel si musí zvážit sám, zda se mu platba tohoto pojištění vyplatí nebo to pro něj budou vyhozené peníze. Nutno říct, že abyste dostali nějakou rozumnou kompenzaci, když půjdete na nemocenskou, budete si muset platit mnohonásobně více, než je zmiňované minimum.
3. Daně, daně a zase daně
Jednotný registrační formulář (JRF) příjemným společníkem i při registraci k daním. Díky němu se můžete zároveň přihlásit jako plátce daně z příjmů. Je to vaše povinnost. Finanční úřad vám na základě registrace pomocí JRF přidělí daňové identifikační číslo (DIČ), které slouží pro další komunikaci s úřadem.
Daň z příjmů fyzických osob se platí jednou za rok na základě daňového přiznání, které je třeba podat nejpozději do konce března následujícího roku a v tomto termínu také uhradit vzniklou daň. Pro mnoho začínajících podnikatelů nechť je útěchou fakt, že díky slevám na dani existuje reálná možnost, že nebudou muset platit daň žádnou. Závisí to ovšem na výši vašich skutečných příjmů. Platí tam logicky přímá úměra – čím větší úspěch v podnikání a vyšší příjmy, tím větší daň za úspěch zaplatíte.
4. Vedení účetnictví
Dobrá zpráva pro začínající podnikatele. Povinnost vedení podvojného účetnictví platí pro ty, jejichž obrat přesáhl 25 mil. Kč za předcházející účetní období. Jestliže takového obratu nedosahujete, což nevíme, jak by se vám mohlo podařit, když jste ještě ani podnikat nezačali :-), vedete pouze daňovou evidenci nebo evidenci příjmů. Obě varianty jsou jednodušší než klasické podvojné účetnictví a navíc je zvládnete sami i bez znalosti účetnictví.
Daňová evidence spočívá v tom, že si po celý rok podnikatel eviduje a archivuje všechny příjmové i výdajové doklady. Evidují se všechny peněžní i nepeněžní příjmy vč. daňově uznatelných výdajů. Z jejich rozdílu (vždy bez DPH) tak vznikne základ pro daň z příjmů. U plátců DPH se tyto doklady musí archivovat po dobu 10 let.
Evidence příjmů je ještě jednodušší. Jak název napovídá, evidují se pouze všechny příjmy. Výdaje se stanoví paušálem, tedy určitým procentem z příjmů. Paušální výdaje se pohybují od 30 % do 80 % příjmů a to podle toho, z jakého podnikání vaše příjmy pocházejí. Tyto příjmy definuje zákon o daních z příjmů následovně:
- 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; maximálně do částky 1600000 Kč,
- 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; maximálně do částky 1200000 Kč,
- 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; maximálně do částky 600000 Kč,
- 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti a také příjmů autorů článků a podobných příspěvků; maximálně do částky 800000 Kč.
Daňová povinnost, lidsky řečeno „daň, kterou máte zaplatit“, vzniká jako rozdíl mezi vašimi příjmy a výdaji, které stanovíte pomocí vašeho paušálu.
Když teprve začínáte podnikat, stěží asi dokážete odhadnout, která varianta pro vás bude výhodnější, proto bychom vám s klidným srdcem doporučili jít méně trnitou cestou, tj. pro účely daňové evidovat pouze vaše příjmy a výdaje řešit paušálem (výjimkou jsou samozřejmě ty druhy podnikání, které si vyžadují enormní počáteční výdaje například na nákup výrobních strojů a zařízení nebo na zajištění materiálových potřeb podniku). Zároveň si ale veďte v povědomí vaše skutečné výdaje. Po prvním roce podnikání si sami pro sebe vyhodnoťte i tu druhou variantu (reálné výdaje – udělejte si pro ni nanečisto samostatné daňové přiznání, protože když uplatňujete reálné výdaje, můžete si započítat více slev na dani, než ti, kteří uplatňují výdaje paušálem) a pro další rok podnikání se pak můžete rozhodnout pro výhodnější z nich, tj. tu, která vám zajistí nižší daňovou povinnost.
5. Elektronická evidence tržeb
Elektronická evidence tržeb (EET) byla zavedena v prosinci 2016, kdy byla spuštěna 1. ze čtyř fází (týká se subjektů podnikajících v ubytování, stravování a pohostinství), následována druhou fází v březnu tohoto roku, která k povinnosti evidovat tržby zavázala podnikatele v oblasti velkoobchodu a maloobchodu (platí i pro e-shopy) Povinností každého začínajícího podnnikatele je, aby si zjistil , zda jeho podnikání spadá do oborů, které musívést elektronickou evidenci tržeb nebo jestli se k této povinnosti připojí až ve 3. nebo 4. fázi. Obě fáze proběhnou v roce 2018.
Pokud jeho podnikání spadá do 1. nebo 2. skupiny, které jsou již v provozu, je třeba podniknout jednotlivé kroky k této realizaci. Tomuto tématu se budeme na blogu Nastartujte se věnovat v samostatném článku.
Toto jsou základní kroky, kterými je třeba při začátku podnikání projít. S velkou částí z nich pomůže Jednotný registrační formulář, se kterým se podnikatel setká hned na začátku svého podnikání. Pro úspěšné podnikání však nestačí jenom splnit zákonné administrativní požadavky, ale také klást důraz na dobrý marketing, budovat své jméno, mít spokojenou klientelu a kvalitní webové stránky. O tom ale zase někdy příště, anebo si pročtěte naše rady, které jsme pro vás v tomto směru sepsali už loni.
Autor: Eva Blechová, redaktorka iPodnikatel.cz a Starting Up.