Milan Dvořák

11. května 2015Osobnosti

Jít si za svým cílem, nebát se riskovat a mít spokojenost klienta na prvním místě. Musí se u nás cítit jako doma.

milan-dvorak

OBOR PODNIKÁNÍ?

Plastická chirurgie

DOBA PODNIKÁNÍ?

22 let

CO VÁM PODNIKÁNÍ DALO A VZALO?

Zpočátku to byla čas a nejistota. Nevěděl jsem, do čeho jdu, a vybudovat celou firmu od nuly bylo náročné po všech stránkách. Naopak jsem získal volnost v rozhodování, podnikání, nezávislost a nakonec radost z úspěchu.

DŮLEŽITÁ KNIHA VE VAŠEM ŽIVOTĚ, JAKÁ A PROČ?

Švejk, protože ten bral život s nadhledem, humorem a s tím, že všechno se dá vyřešit.

VÁŠ OBLÍBENÝ PODNIKATEL, PROČ?

Mám rád podnikatele, kteří stejně jako já začali od nuly, a dotáhli to mnohem dál – Radim Jančura se svou Student Agency a Ivan Drbohlav s Mountfieldem.

POKUD BY NĚKDO CHTĚL JÍT VE VAŠICH ŠLÉPĚJÍCH, JAKOU RADU BYSTE MU DAL?
 

Prostě to zkusit a nebát se. Jděte si tvrdě za svým vytyčeným cílem.

Nic není nemožné. Když si něco vezmu do hlavy, tak to udělám. Řídím se u toho sám sebou a svým instinktem

S podnikáním jsem začal, protože podnik, ve kterém jsem dříve pracoval, se rozpadal. Ke svému současnému podnikání v oboru plastické chirurgie jsem se dostal celkem oklikou a úplně na začátku byla zkrátka jen myšlenka na podnikání.

Po revoluci jsem si dal inzerát v německých novinách, že hledám kontakty nebo firmy, které by chtěly spolupracovat na našem otevírajícím se českém trhu. Tenkrát se mi ozvala asi stovka firem, od těch nejmenších až po poměrně velké hráče. Zajímavé bylo to, že tehdy měly monopol na dovoz v podstatě jen velké pézetky, a já byl vlastně jeden z prvních soukromých osob, ne-li úplně první, které oficiální povolení k provozování zahraničního obchodu získaly.

Protože v té době začínal boom výpočetní techniky, spojil jsem se s firmou TDK a začal jsem se věnovat dovozu a prodeji. Původně jsem chtěl počítače i stavět, ale neměl jsem kolem sebe dostatek kvalifikovaných odborníků. I proto jsem se rozhodl zkusit štěstí ještě v jiném oboru.

Tehdy mě v tom balíku odpovědí zaujala ještě jedna firma, která se zajímala o zprostředkování zájemců o vlasové transplantace na zahraničních klinikách. Zpočátku jsem zprostředkoval několik desítek zájemců, kteří byli ochotni zaplatit až desetitisíce marek za vlasovou transplantaci. A vzhledem k tomu, že provize pro mě nebyla zas tak výrazná, napadlo mě, že vlasové transplantace v České republice mohu za poloviční cenu dělat sám.

Domluvil jsem se s několika lékaři a zaplatil jim školení v zahraničí. Koupil jsem objekt v Praze Radotíně, kde jsme vybudovali zázemí pro provádění operací. To znamená malé operační sály včetně pokojů na přespání klientů. Hodně jsem také cestoval a navštěvoval zahraniční kliniky v Evropě i zámoří, abych si rozšířil obzory a viděl, jak to funguje jinde.

To bylo v roce 1993 a byli jsme první a jediní, kdo začal v České republice vlasové transplantace nabízet. Po několika letech úspěšného fungování jsme se pak rozhodli rozšířit naše služby i na plastické operace, a za tímto účelem jsme investovali do kompletní rekonstrukce operačních sálů. Vzhledem k ceně a kvalitě k nám jezdí i mnoho klientů ze zahraničí od 16 do 79 let. K dnešnímu dni jsme udělali více než 5 000 vlasových transplantací. Byli u nás i velice známé osobnosti z oblasti politiky, kultury a sportu. Zakládáme si ale na maximální diskrétnosti našich klientů, takže vám nemohu prozradit, kdo u nás všechno byl ☺

CO JE PŘI PODNIKÁNÍ PODLE VÁS DŮLEŽITÉ?

V mém oboru je to především 100% uspokojení požadavků klienta. Zkrátka zajistit mu maximální servis, aby se u nás cítil jako doma. A kromě toho také 100% úspěšnost. Za celou dobu fungování se z 5 000 provedených operací objevilo jen 5 reklamací, které se nám povedlo úspěšně vyřešit. Na naší klinice pracují také jen špičkoví odborníci v dané oblasti, bez nich by to prostě nešlo. A v neposlední řadě je to schopnost podnikatele jít si za svým cílem a nebát se riskovat.

JAKÝ BYL NEJTĚŽŠÍ KROK PŘI PODNIKÁNÍ?

Nejtěžší je vždycky srážka s blbcem. Při povolovacích řízeních jsme si toho užili docela dost. A dodnes je spleť zákonů, předpisů a norem velmi nesrozumitelná, je jich zkrátka moc.

BYLO NAOPAK NĚCO NAD OČEKÁVÁNÍ SNADNĚJŠÍ?

Já jsem optimista. I když mi občas někdo říkal, že něco nejde, tak jsem šel a dokázal, že to jde. Nečekal jsem tedy žádné problémy ☺ Navíc jsem se vždy obklopoval lidmi, kterým se dalo stoprocentně věřit, což mi samozřejmě velmi pomohlo.

JAK VYPADÁ VÁŠ PRACOVNÍ DEN?

Ráno kolem desáté vyrazím do práce, kde na mě čekají konzultace s klienty. Vzhledem k tomu, že už jsem v důchodovém věku, předal jsem vedení kliniky své dceři. Klinika je zaběhlá, vše funguje a už to nevyžaduje mou neustálou pozornost. Dělám tedy jen poradenskou a konzultační činnost a k tomu si užívám důchodu a radosti s vnoučaty ☺

JAK SI ORGANIZUJETE PRACOVNÍ DOBU V RÁMCI CELÉHO ROKU I JEDNOHO DNE?

Celkově operace provádíme celý rok, není to závislé na sezóně. V létě, kdy lidé jezdí na dovolenou, se věnujeme rekonstrukci kliniky.

JEZDÍTE NA DOVOLENOU? JAK ČASTO? MÁTE ČAS NA SVÉ KONÍČKY?

Člověk podniká mimo jiné proto, aby přišel k penězům a mohl se pak věnovat svým koníčkům a uspokojil svoje potřeby. Což je pro mě velice důležité, že člověk je pánem svého času. A já byl pánem svého času celý život a dělal jsem si, co jsem chtěl, jak jsem chtěl a kdy jsem chtěl. A právě podnikání mi to umožnilo.

Rád cestuju, dovolené, cestování, koníčky, auta, chalupaření. To všechno si teď díky usilovné práci v podnikání v minulosti mohu dopřát, ačkoliv to tak samozřejmě nebylo vždy.

JAKÉ MÁTE PLÁNY DO BUDOUCNOSTI?

Užívat si života ☺ Kliniku jsem předal dceři, takže už je to na ní… Budu pokračovat v poradenské činnosti, co se týče vlasových transplantací, protože mám dlouhodobé zkušenosti v oboru, jinak si ale chci ještě užívat života. V rodině máme dlouhověkost, takže tak do sto let tu budu. Protože mě baví furt něco budovat, pořídil jsem si malou chatičku, kde furt něco opravuji a vylepšuji ☺

KDYŽ SE OHLÉDNETE ZPÁTKY, CO BYSTE NEJRADĚJI ZMĚNIL Z VAŠICH ROZHODNUTÍ?

To jsou jen drobnosti. Když se ohlédnu, měl jsem pohodový život. Vše, co jsem chtěl, to jsem dokázal. Začal jsem od nuly, v kapse jsem neměl ani korunu. Samozřejmě, že kdybych měl ty zkušenosti, jako mám dnes, tak bych se asi pustil do nějakého většího podnikání. Možnosti jsem měl. Dneska jsem mohl být miliardář – ale co s tím? Lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše. Věřím na osud, nikdy jsem nedal na nikoho jiného. Celý život jsem si úkoloval jen sám sebe a měl jsem prostě štěstí. Byl jsem na správném okamžiku na správném místě a na tom bych neměnil nic.

www.interclinic.cz