Sociální pojištění OSVČ
Sociální pojištění, které jako OSVČ musíte za sebe odvádět, zahrnuje jednak důchodové pojištění a zároveň i příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Jen pro zajímavost, ačkoliv by se mohlo zdát, že si takto spoříte peníze na vlastní důchod, není tomu tak. Z vybraných peněz jsou vypláceny důchody současných důchodců. Na ty vaše budou v budoucnu vydělávat zaměstnanci a podnikatelé, kteří se třeba ještě ani nenarodili.
Pojďme ale zpět k samotnému sociálnímu pojištění. Z hlediska orgánů státní správy spadá do gesce České správy sociálního zabezpečení. Jedná se o povinnou platbu jak pro OSVČ, tak i pro zaměstnance. Nás bude zajímat první případ, tedy OSVČ.
OSVČ odvádí sociální pojištění ve výši 29,2% z vyměřovacího základu, který si OSVČ určuje sama. Nejnižší vyměřovací základ se za rok 2019 stanoví jako 50 % daňového základu podle § 7 zákona o daních z příjmů po úpravě podle § 5 a § 23 téhož zákona, za kalendářní rok, za který se pojistné platí, popř. z příjmů po odpočtu výdajů u osob, které nejsou povinny podávat daňové přiznání. Pozor ale, existuje minimální a maximální hranice vyměřovacích základů navázaných na průměrnou mzdu. Pokud by váš zisk byl malý a váš vyměřovací základ by nedosáhl minimální hranice (25% průměrné mzdy), máte povinnost odvést platbu odpovídající minimálnímu vyměřovacímu základu. Ten činí pro osoby, které budou mít v roce 2020 podnikání jako hlavní činnost 8 709 Kč/měsíc a pro osoby podnikající na vedlejší činnost 3 484 Kč. Jinými slovy, měsíčně minimálně na sociálním pojištění za každý měsíc podnikání zaplatíte OSSZ 2 544 Kč při hlavní činnosti a 1 018 Kč při vedlejší činnosti, a to i když jste nevydělali ani korunu. Na druhou stranu, pokud se vám bude dařit, vyměřovací základ nemůže přesáhnout 48násobek průměrné mzdy. Více o této problematice se dozvíte např. na webu ČSSZ.
Živnostníci, kteří mají podnikání jako hlavní činnost, si od prvního dne podnikání platí v průběhu roku každý měsíc tzv. zálohy na sociální pojištění. Výši záloh vám stanoví OSSZ a samotné zálohy jsou splatné nejpozději k poslednímu dni měsíce, za který se odvádí. Na konci roku (nejpozději do jednoho měsíce od termínu odevzdání daňového přiznání) pak OSVČ musí odevzdat na OSSZ “Přehled příjmů a výdajů OSVČ” za daný kalendářní rok. Na základě v něm uvedených dosažených příjmů si pak živnostník vypočte skutečnou částku, kterou by měl do systému odvést. Od ní odečte zaplacené zálohy a následně mu vznikne buďto nedoplatek, který musí OSSZ uhradit do 8 dnů od podání přehledu, nebo přeplatek, který mu OSSZ vrátí.
Je důležité pamatovat na to, že si v průběhu roku platíte pouze zálohy. Skutečná výše odvodu se stanovuje až na základě skutečně dosažených příjmů. Z toho vyplývá, že pokud se vám v daném roce dařilo, může nedoplatek činit i desítky tisíc korun, které musíte OSSZ zaplatit, a to nejpozději do 8 dnů od podání přehledu. Proto je dobré průběžně si hlídat ziskovost vašich aktivit a vytvářet si rezervu určenou právě na případný doplatek sociálního pojištění.
Zdravotní pojištění OSVČ
Jak už název napovídá, zdravotní pojištění slouží k pokrytí nákladů, které vznikají v souvislosti s případným léčením pojistníků. Jinými slovy, přispíváte jím do fondu, ze kterého se hradí veškerá, tedy alespoň pojišťovnou hrazená, lékařská péče v ČR. Jako osoba samostatně výdělečně činná se k němu registrujete u své zdravotní pojišťovny.
Zdravotní pojištění funguje podobně jako sociální pojištění. I zde si platíte měsíčně zálohy a na konci roku, respektive nejpozději do 1 měsíce od podání daňového přiznání, podáváte přehled o příjmech a výdajích, tentokrát ovšem na formuláři zdravotní pojišťovny, u které jste registrovaní. Přehled můžete na pojišťovnu zanést osobně nebo poslat přes datovou schránku.
Vyměřovací základ pro výpočet záloh zdravotního pojištění odpovídá jedné polovině příjmů dosažených OSVČ po odečtení výdajů, ať už skutečně vynaložených, nebo uplatněných procentem z příjmů (stejně jako u sociálního pojištění). Vyměřovací základ zároveň nemůže být nižší, než je minimální vyměřovací základ odvozený od průměrné měsíční mzdy. Pro rok 2020 je minimální vyměřovací základ stanoven ve výši 17 418 Kč/měsíc a sazba zdravotního pojištění je 13,5 %. Pokud podnikáte na hlavní činnost, minimálně své zdravotní pojišťovně zaplatíte 2 352 Kč za každý měsíc podnikání. Pro OSVČ, které mají podnikání na vedlejší činnost, se minimální vyměřovací základ nevztahuje, platí pojištění na konci roku podle skutečně dosažených příjmů.
Zdravotní pojištění není určeno pro výplatu nemocenských dávek. Slouží k tomu, aby se o vás postaral lékař a dostali jste potřebnou léčbu. Nemocenské dávky řeší nemocenské pojištění, které je pro OSVČ dobrovolné (viz níže).
Zdravotní pojištění je splatné vždy nejpozději do 8. dne měsíce následujícího po měsíci, za který je pojištění odváděno (např. 8. duben je termín pro pojistné za březen). Za den úhrady se počítá den, kdy byla platba připsána na účet pojišťovny.
Nemocenské pojištění OSVČ
Tak, jak jsme už uvedli výše, toto pojištění je pro OSVČ nepovinné. Záleží jen na vás, zda si jej budete platit nebo ne. Slouží k tomu, abyste v případě vaší dlouhodobější nemoci nezůstali bez peněz. Stejně tak jej musíte mít, abyste měli nárok na otcovskou či na dávky peněžité pomoci v mateřství, tzv. mateřskou.
Výše měsíčního odvodu je odvislá od vašich příjmů. Minimální částku najdete ve vašem přehledu o příjmech a výdajích, který každoročně odevzdáváte své místně příslušné správě sociálního zabezpečení, do jejíž působnosti nemocenské pojištění spadá. Pokud s podnikáním teprve začínáte, bude se vás týkat minimální výše pojistného, která je pro rok 2020 stanovena na 126 Kč za měsíc. Od zaplaceného pojistného se pak odvíjí výše případných nemocenských dávek, přesný výpočet najdete na webových stránkách vaší pojišťovny.
Pojistné je splatné nejpozději vždy do konce příslušného kalendářního měsíce, např. pojistné za duben je splatné nejpozději do konce dubna. Do tohoto termínu musí být platba připsána na účet OSSZ.
Pokud vaše účast na nemocenském pojištění OSVČ trvala alespoň tři měsíce bezprostředně předcházející dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény) a zároveň po dobu dočasné pracovní neschopnosti (či karantény) nevykonáváte osobně samostatnou výdělečnou činnost, máte nárok na nemocenskou. OSSZ vám ji ale začne vyplácet nejdříve po 14 dnech. U peněžité podpory v mateřství pak musíte být pojištěni alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství a zároveň z toho musí být alespoň 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Opět zde platí podmínka, že maminka nemůže při pobírání mateřské osobně vykonávat výdělečnou činnost.
Z nemocenského pojištění je možné čerpat také otcovskou (1 týden) a dlouhodobé ošetřovné (maximálně 90 kalendářních dnů). U obou platí podmínka trvání pojištění alespoň tři měsíce bezprostředně předcházející dni odchodu na otcovskou či dlouhodobou péči.
Pro Nastartujte se napsal portál iPodnikatel.cz